TJ Alpin Třebíč z.s.

Náš oddíl podpírá vcelku dlouhá historie a jedním z jejích pevných pilířů jsou tradiční akce, které si svou kvalitou získaly pevné místo v našich srdcích i kalendářích. Jendou z takových akcí je oficiální uzavření letní lezecké sezony, nazývající se Poslední slanění. Neznalý čtenář nemusel vystudovat vysokou lezeckou, aby mu došla náplň tohoto setkání. I když je pravda, že letos došla řeč na to, že řada oddílů pořádá podobnou akci bez samotného aktu vyvrcholení čili bez slanění. To ovšem není náš případ.

Podzimní prázdniny se letos proměnily v parádní lezecký výlet. Myšlenka vyrazit společně do Rovinje vznikla původně jen jako nenápadný nápad, který měl potěšit pár nadšenců. Nakonec ale vyústila v největší zahraniční lezeckou akci, jakou náš oddíl pamatuje. A jak už to u velkých akcí bývá, nechyběly drobné zmatky, spousta smíchu, ještě víc potu a hlavně nespočet zážitků, které jen tak nevyblednou…

Odjezd byl naplánovaný na pátek mezi 14. a 15. hodinou. Jirka naložil Vojtu ve Starči a kolem třetí hodiny vyzvedl mě a Lenku v Třebíči. Vyrazili jsme směr Velké Meziříčí na D1. Cesta do Brna byla na pátek docela v pohodě, ale Brno jako vždy ucpané až po sjezd na Bratislavu. Za Brnem, u odbočky na Slavkov, se dálnice úplně zastavila…

Po nedávném přesunu jarního zahájení sezóny do nových lokalit hrozila možnost, že by náš tradiční a téměř domácí terén, tedy Rozštípená skála u Hamrů nad Sázavou, mohl ležet ladem a začít zarůstat mechem a kapradím, takže jsme zavedli novou tradici, prázdninové setkání právě zde. Prvních pár ročníků ukázalo, že o zájem z řad členů oddílu nouze není, někomu do toho občas vleze dovolená, ale to tak v červenci holt bývá.