V roce 2017 jsme na konci jara vyrazili poprvé ve třech do této oblasti, loni už nás bylo sedm a ve stejném termínu jsme se vydali v sobotu v brzkých ranních hodinách ve složení Radka, Eliška, Dana, Jirka, Honza, Vojta a já, na pěti denní lezecký výlet do Chorvatské Paklenice.Po 9 hodinách jízdy i s pauzami na toaletu/kávu/cigárko jsme dojeli na místo.
Po minulé zkušenosti s perfektním, cenově dostupným ubytováním a vřelým přivítáním od paní majitelky, jsme zvolili stejné místo k ubytování. Čistý a plně vybavený apartmán až pro 8 lidí se třemi samostatnými pokoji s vlastní koupelnou, kuchyní a obývacím pokojem. Ve stejném domě je ještě možnost druhého, menšího apartmánu pro 3 dospělé osoby.
Po příjezdu, ubytování a krátké svačině, jsme se převlékli do plavek a vyrazili k moři, teplota vzduchu byla 35 stupňů a teplota moře byla na začátek června celých 26 stupňů celsia, všichni se s radostí po dlouhé cestě vrhli do vody, jen pro mě bylo 26 stupňů nezdolatelných a víc jak po kolena to nešlo 🙂
Večer jsme usedli na venkovní terasu a po večeří jsme plánovali lezení na druhý den. Ráno jsme se snažili vstávat brzy, po přípravě věcí na lezení a po společné snídani nasedli do aut a vyrazili do kaňonu Velké Pakenice (cca 5 minut autem od ubytování). Na bráně jsme zaplatili 120 kn / osoba za 3 denní vstup do národního parku, autem jsme se posunuli ještě cca 2km na parkoviště.
Po vystoupení z auta každý obdivoval mohutnost celého kaňonu, po pár metrech chůze již začínali první sportovní lezecké cesty v oblasti zvané “Klanci”. Pro začátek na rozlezení jsme vybrali méně náročné cesty. Zastavili jsme se hned za obchůdkem se suvenýry v sektoru s názvem “Figa”, cca 20m vysoké cesty. Začali lézt ve třech liniích, Já s Honzem, Jirka s Vojtem, Radka s Eliškou, po natažení lan jsme se prostřídali v jednotlivch cestách (Nane 4+, Figa 5-, Mann oder Memme 5- ). Po té jsme se přesunuli o kousek dál do kaňonu do sektoru “Zava”, kde jsme zdolali další 2 cesty (Matane ti si car! 6, Čuja ti si bog i batina! 5+) a cca kolem poledne nás vyhnalo ostré Chorvatské slunce zpět na ubytovaní.
Honza s Danou obstarali vaření a připravili nám společný oběd. Po obědě se někteří z nás přesouvali chladit do moře, ostatní si dávali odpočinek na pokoji. Po 15 hod. jsme se vraceli a pokračovali v lezení, na jednom z mnoha dalších sektorů. Večer znovu probíhalo společné vaření, jídelníček celého výletu (obědy/večeře) měl v gesci Honza s Danou a obstarávali přípravu kvalitní vyvážené stravy, např. i v podobě kokosové polévky 🙂
Obdobně probíhali i ostatní dny, cest k lezení bylo nespočet a pořád bylo co lézt, třetí den byla již znát na všech únava a tak i tempo bylo volnější. Začátkem června jsou již přece jen denní teploty na přímém slunci v této oblasti vyšší, ale vzhledem k rozmístění lezeckých cest v kaňonu a brzkému vstávání, se dala spousta cest lézt ve stínu. A přes poledne tak vznikal prostor pro ty, kteří chtěli trávit čas i u moře.
Každopádně letos v červnu se chystáme znovu do stejné oblasti, přece jen tam je spousta lezeckých cest, které na nás ještě čekají 🙂
Roman
