Články z akcí

Představovat oblast jako je Rovinj je u nás v oddíle podle mě docela zbytečné. Dost členů tam už bylo a mnoho z nich dokonce několikrát. Proto bych se rád zaměřil na pobyt pod skálou s dětma…

Podzim je roční období, které přináší padající listí, přípravu přírody k spánku a celkově zklidnění, v některých horolezcích ovšem může vyvolat panické pocity, že tuto sezónu ještě nestihli nic pořádného vylézt, a že je poslední možnost s tím pro letošek něco udělat. A když zakončit lezeckou sezónu, tak rozhodně na nějakém stylovém místě. V našem případě padla volba na Arco. Je to region, který splňuje nejpřísnější kritéria- nepřeberné množství kaváren, víno, dostatečně velké koupací jezero a v neposlední řadě i spoustu lezeckých oblastí…

Druhý ročník 8hodinovky na Lhánických Babách proběhl v menším počtu účastníků než ročník první, nicméně nakonec se nás sešlo 13 z toho 11 lezců. Start byl plánovaný na 9 hod., někteří byli na místě již kolem 8 hodiny, stihli si postavit stan a připravit zázemí na celodenní lezení… no a někteří přijeli až po 11 hodině, asi časový posun Praha – Lhánice 😅 …

Víkendové zahájení lezecké sezóny 2024 proběhlo po odhlasování většiny členů na nové lokalitě, a to na Kašparově mlýně u řeky Rokytná. Skály u Kašparova mlýna se nacházejí cca 600 m od samotného mlýna. Zázemí ve mlýně nabízí jak ubytování v super kajutách ve vnitřních prostorách, tak možnost stanovat na louce, případně zaparkovat obytňák…

Letošní ročník Alpiňáckého triatlonu se nesl v duchu nových účastníků a po závodě bylo vidět, že někteří z nich se poctivě připravovali a čas věnovaný tréninku se vyplatil… Večer před závodem celou republiku spláchlo pár vydatných bouřek, Třebíč nezůstala pozadu.

Začalo to jako vždy, start v brzkých ranních hodinách. Nabral jsem nejdřív Dušana, Pepu a nakonec Tomíka. Cesta ubíhala tak jako bychom před sebou měli přes tisíc km. Přesně si to nepamatuji, ale myslím že někdy po páté možná šesté hodině jsme byli na místě. Lezení už ten den nemělo cenu, takže proběhlo ubytování a procházka po městě. Následující den to začalo…

Duben, období, kdy všechno pučí a nalévá se, je v našem oddíle, samozřejmě kromě prvních jarních kontaktů se stále ještě nepříliš rozehřátými a vysušenými tuzemskými skalami, již několik let zasvěcen i jedné nepříliš horolezecké činnosti. Tou činností je běh, v našem případě běh Pekelný…

Přestože tato akce byla proklamována jako přespání na stěně v Kuřimi. Zúčastnivší, alespoň teda ti otrlejší, jistě pochopili, že o spaní tu nešlo. Cílem akce nebylo nic menšího, než aby si přišli na své milovníci, lezení, korektního sportovního zápolení, piva…

V roce 2001 jsme se vraceli z prvního výletu do Španělska. Po večerech jsme na parkáčích slyšeli o lezení na Montserratu. A tak jsme se tam zastavili. Tenkrát nebyly mobilní telefony ani přístup na internet. Průvodce jsme neměli, místo na spaní jsme taky nenašli…