Zahájení sezóny Bechyně

Vzhledem k poněkud větší vzdálenosti se sjíždíme již v pátek, někteří odpoledne, ti pracovitější až večer. Skály na břehu Lužnice jsou velmi dobře přístupné autem, takže rozbíjíme náš improvizovaný tábor přímo pod nástupy do stěny. Tímto počinem jsem patrně příliš nepotěšili rodinku užívající si poblíž víkendovou pohodu ve svém camperu. Tato naštěstí projevila značnou dávku realismu a cca. po hodině odjela se svým obytňákem asi 300 metrů proti proudu. Na naši otázku „bude to vůbec stačit?“ přišla odpověď zhruba za další hodinu, kdy camper odjel kamsi do zcela jiné oblasti, možná i do jiné země. Velmi prozíravé rozhodnutí.

 

Tento první večer se vyvíjel velmi dobře (pivo, buřty, atd.), až do chvíle, než kohosi napadlo podívat se na meteoradar. Tam se objevilo cosi, co na první pohled vypadalo jako bouřka jako prase, ale protože obyčejné meteorologické jevy už nejsou v módě, jednalo se ve skutečnosti derecho, neboli bouřku jako ještě větší prase. Když k tomu přičteme zprávu, že od Plzně k nám letí jakási utržená plechová střecha, začali někteří jedinci propadat lehké panice, a přeparkovali svá auta z dosahu potenciálně spadnuvších stromů. Po půl hodinovém řádění děsivého derecha, kdy spadly téměř tři milimetry vody, u nás začaly převládat přirozené instinkty, tedy žízeň, začali jsme se trousit s půlitry k našemu sudu s pípou. Po další půl hodině znovu rozděláváme oheň, vytahujeme buřty, kytaru a rozjíždíme standartní večírek, jakoby se nederechilo. Díky tomu si první den můžeme odfajfkovat jako vydařený. 

 

V sobotu nás probouzí sluníčko, příjemné počasí, a tak se poměrně záhy vrháme do stěny, abychom pokořili maximální množství cest, které nám tato oblast nabízí. Toto se nám celkem úspěšně daří, cest je opravdu hodně, takže již v průběhu odpoledne většinu z nás opouštějí síly. Oblast naštěstí poskytuje prostor k polehávání a různému blbnutí, takže nikdo nemá důvod ke stížnostem. Celkově den utekl jako voda, což se bohužel dá říci i o našem sudu piva, jehož obsah nás bez rozloučení opustil když bylo slunce ještě vysoko na obloze. To se naštěstí dalo vyřešit s pomocí záložních zdrojů. O večerní posezení se dělíme s frekventanty záchranářského kurzu, jejichž přítomnost se ukázala přínosnou, takže večírek se, jako již tradičně, opět vydařil. 

O nedělním programu již autor tohoto článku nemůže mnoho říci, neboť za ranního kuropění musel odjet na další štaci. Podle dochovaných zvěstí bylo ještě vylezeno mnoho hodnotných linií, jiní využili neděli k dobití nefunkčních autobaterií a podobně. 

Celkově se dá akce jistě považovat za zdařilou, což jistě rádo bude muset potvrdit nejméně 37 z 36 přítomných účastníků. Ať již příští internetové hlasování dopadne jakkoliv, věříme, že příští zahájení sezóny opět vydaří ať už na tomto nebo jiném místě.

 

Hore zdar, Carlos

 

nbsp;